2023 – aneb co mě Van Falco naučil

Ke konci roku všichni bilancují. Shrnutí, úspěchy, neúspěchy. My byli na cestách a i když jsem chtěla stihnout článek na Silvestra, nakonec jsme se octli u ohně v Alpách a zpívali karaoke (a to to začalo tak nevinně…. ale o tom jindy). Dneska malé zamyšlení na téma „co mě obytka naučila“, protože mě (často i proti mé vůli) Van Falco donutil získat nové schopnosti.

Když jsme přemýšleli, že bychom změnili mód cestování a trávili spoustu času na čtyřech kolech, bála jsem se mnoha věcí. Myslím, že občas zbytečně moc přemýšlím, ale ani tak mi nedošlo, co všechno se změní a k čemu mě to přivede. Za ten rok (tedy 2023) jsem:

Získala řidičák na náklaďák

Většinu lekcí jsme odjezdili na přelomu 2022/2023, už se to zdá trochu dávno. Každopádně to byl pro mě velký zážitek a celou autoškolu (až na zkoušky, protože ty ze srdce nenávidím z čehokoliv) jsem si užila. Dozvědět se, jak to dělají opravdoví řidiči náklaďáků a autobusů (náš instruktor se dlouho živil jako obojí a neváhal se podělit) a trochu pochopit, proč se na silnicích chovají tak jak se chovají, bylo opravdu poučné. Myslím si, že by většině řidičům pomohlo si na jeden den vyzkoušet sednout do něčeho těžšího a přestali by se tlačit jako kreténi a schovávat se do mrtvých úhlů nebo problikávat hned všechny. Vzpomínky z autoškoly jsou v článku tady.

Naučila jsem se nová slova

Rozšíření řidičského oprávnění se nabízí jako nová dovednost tak nějak samo, když člověk přemýšlí o obytkách. Co jsem ale nečekala – naučila jsem se spoustu nových slov! Např.:

• šupléra – to když jsme se snažili zprovoznit kompresor do Van Falca a neměli jsme správný klíč. Netušila jsem ani, že takové heblo umožňující změření dělky, a tedy i vhodného klíče existuje, natož že má takovýhle nepravděpodobný název. Navíc jsem si myslela, že je to šufléra. A když jsem se pak chtěla pochlubit ženským v galanterii, že umím nové slovo, nejenže se divily, že jsem to neznala, ale hlavně mě opravily. Praktické ženy.
• Ráčna, resp. kurta s ráčnou – věc, která drží a zároveň zkracuje, utahuje. Jako asi to není nejlepší popis, ale je to z mého laického pohledu přesně to, co se tam děje. Prostě potřebovali jsme čímsi připevnit wafle na zahrádku. A to nechcete vědět, kolikrát jsem se pokoušela do té věci strkat tu textilní část, než jsem na to přišla…
• Wafle – plynule přecházíme k další praktické věci, u které jsem zjistila, že jí každý říká trochu jinak. Zatím se teda odmítám nořit hlouběji a hledat v tom rozdíly, ale setkala jsem se s termíny „wafle“, „výjezdové pásy“, „vyprošťovací pásy“ nebo „Maxtraxy“. To poslední je značka, to už vím. Nicméně jsme měli možnost si je velmi prakticky osahat v Norsku a už bez nich nikdy nikam nejedeme, protože nás zachránily (i tak jsme se vyhrabávali pět hodin. V bouřce. S komáry.)
• šekl – (a nemyslím tím tu měnu) „univerzální spojovací prostředek pro kotvení lajn“. Prostě takové oko, smyčka, za které se dá třeba vytáhnout auto. Někdy vypadá jako vyplazený jazyk na předcích některých offroad aut. Van Falco na ty své stále čeká, protože čeká (už dlouho), až dorazí bumper…
• měchy, tlumiče, tlumiče pérování, bump stops, listová pera… Stále v tom mám trochu chaos, ale Ondra už to rozlousknul. Já mívám občasné záchvěvy poznání, a tak tuším, co je co. Každopádně oproti teorii z autoškoly je to mnohem komplikovanější. Zjednodušeně? Věci, co pomáhají udržet kola na zemi a kabinou houpat co nejmíň.

Zvykla si plánovat jídlo dopředu

Pochopitelně jsem při nákupech jídla plánovala věci i doma. Alespoň trochu. Ale až Van Falco mě naučil přemýšlet třeba o čtrnácti dnech předem. Co jak dlouho vydrží, v jakém pořadí co jíst, kam to v autě nacpat.. A začala jsem oceňovat rychlé recepty ještě víc než doma! A taky tousťák, trvanlivý žitný chléb a dokonce i knackerbrot, který jsem, přiznávám, do té doby považovala za polystyrén nevhodný k jídlu. Pořídit velkou ledničku a plnohodnotný mrazák do auta bylo jedno z nejlepších rozhodnutí při stavění obytky.

Omezila potřebu nádobí

Ještě jednou na téma „žrádlo“ – jak jste si všimli u nás na instagramu, jídlo pro nás tvoří překvapivě velkou část cestování. Zkrátka živiny potřebujeme a nehceme se šidit. Na druhou stranu s sebou taháme hodně krámů a nacpat celé auto nádobím by dost komplikovalo život. A tak jsme zjistili, že se víno dá pít z plecháčků. Můj vnitřní snob u toho trpí (a ano, platí to i pro bubliny). A že jedna velká pořádná litinová pánev je skvělá jak na omáčku, tak na vajíčka. A že dvě prkýnka jsou tak akorát – hodí se na krájení i servírování. Ale speciálního fochu na nůž bych se nevzdala – pořádný kuchyňský nůž je základ!

Jsem trpělivější

Zní to nepřiměřeně v souvislosti s autem? No, ano. Zejména, když jsme se snažili ujet 7500 km za tři týdny ve Finsku… Cestování a žití v autě má opravdu svá specifika. Třeba i to, že některé věci prostě rychlejší nebudou. Plotna je rozhodně pomalejší než doma. Po dálnici jedeme 103 km v hodině (nově po instalaci tlumičů apod. už i 108). Pokud se pokusím přeskočit některý z kroků při chystání věcí v autě, pravděpodobně se do něčeho kopnu nebo praštím. Myslím, že víc modřin než po naší první výpravě jsem měla jen tehdy, když jsem chodila na pole dance. Van Falco zkrátka člověka donutí užít si každou chvíli. A to i když nechcete.

Potkala jsem nové lidi

Ne že bychom při cestování dříve lidi nepotkávali. Zejména při potápění se člověk seznámil poměrně snadno. Van Falco nám ale umožnil poznat celý Vejnywood tým (na jehož vánočním večírku jsem zdarma obdržela od Honzy vysvětlení techniky našlapování při tanci – ještě jednou díky!), na který při cestách často myslíme. Díky Falcovi taky občas prohodíme slova s náhodnými kolemjdoucími – nezřídkakdy na nás někdo ťuká na pumpě a prostě jen chce pochválit auto nebo navázat kontakt. Taky jsme díky autu potkali kluky z Adventure menu, po kterých se nám už stýská. Zkrátka umožňuje nám plně nové zážitky.

V roce 2023 jsme si zvládli Falca převzít domů z dílny. A vydat se nejprve za polární kruh do Laponska. Pak do Severní Makedonie, Albánie a Řecka. Taky na potápění v ČR. A na podzim do Beneluxu. Zažili jsme s ním super veletrh v Brně a přelom roku trávili v Alpách. Co víc si přát?! A tak do nového roku přejeme sobě i vám spoustu dalších krásných cest a bezpečných kilometrů. A plnění snů, ať už jsou jakkoliv ztřeštěné.