Potápění na Mafia island

Ačkoliv to tak z článků nevypadá, do Tanzanie jsme jeli právě kvůli potápění. Na Ondru někde vyskočil seznam PADI, který ji propagoval jako jedno z nejúžasnějších míst. Hlavním důvodem jsou velrybí žraloci a množství života pod vodou. Během 18 ponorů jsme si udělali trochu představu – takže stojí potápění na Mafia island za to?

Kdo se rád potápí asi potvrdí, že jakýkoliv ponor je super, takže ve zkratce ano, stálo. Skoro jako cklickbait:) Ale jak to tady probíhá a co je zde k vidění? Obecně není na internetu mnoho přesných informací, přece jen se nejedná o nejrozvinutější potapěčskou lokalitu… Takže jsem před odjezdem šprtala a kontaktovala různé hotely, centra, sledovala diskuze na tripadviseru apod. Třeba se vám to bude hodit.

Celá turistická sezóna dive centra nevyjímaje se dost řídí žraloky. Ti se zde vyskytují od října do konce února. Na ně jezdí nejvíc lidí, a tak ovlivňují i dive centra. Což je trochu paradox, protože při běžných ponorech, které se odehrávají většinou na východě ostrova v oblasti Utende, Chole a dál je skoro není možnost potkat. S velrybáky se jezdí šnorchlovat na větší hloubku z Kilindoni, kde mají perfektní podmínky pro život (my si výlet užili a rozhodně doporučuji vyrazit, článek zde). Mimo tuto sezonu bývá někdy i zavřeno. Alespoň to říkali na místě. Takže chcete – li vyrazit mimo tyto měsíce, radši předem napište rovnou do dive centra.

My potápěli celou dobu s Big Blu kde jsme i bydleli. Dokonce jsme měli pokoj hned sousedící s dive centrem, a tak nás každé ráno v 5:30 budilo cinkání lahví. A to si nestěžuju, jen konstatuju. Vlastně mi to trochu chybí – příslib, že půjdu za chvíli zase do vody… Ponory byly rozdělené na OUT/IN. Mimo zátoku u Chole a vevnitř. Dive centrum mělo několik lodí a každá měla jiný program. Na tabuli bylo vždy napsáno IN/OUT, ale do konce týdne jsme v podstatě nerozluštili, která loď jede kam a jak to zjistit jinak, než se zeptat a zapsat na konkrétní typ ponoru.

Ponory venku měly obvykle o něco lepší viditelnost, ale taky proudy. Jako ne nějak šílené, ale já obecně proudy nerada, takže jsem byla opatrná. Cesta lodí ven trvala 30 – 50 minut, ale lodě měli velké, částečně zastíněné s místem na sezení i vybavení a vodou, kafem a čajem (ačkoliv hrnky byly často plné jaru, tak se to nedalo pít:)). Většinou se počítalo s přejezdem mezi ponory aby se pauza využila co nejlépe. Všichni z dive centra byli skvělí – od kapitánů přes skipery, další pomocné síly, divemastery až po instruktora (měli jen jednoho, byl neskutečně inteligentní, milý a hezký). Jednotlivé lokality krásně zpracovali Mafia island diving – jejich brožura ke stažení v pdf zde.

Další změnou oproti tomu, co jsme kde většinou zažili byly časy ponorů – každý den úplně jiné. Ale jako fakt naprosto! Řešili totiž příliv a odliv, který může tady dělat rozdíl až tří metrů. A časy se každý den mění… Někdy jsme vyráželi před svítáním, někdy v deset a někdy až v poledne. Podařilo se nám dohodnout i ponory ze břehu! Heč! Často je nedělají, protože o ně prý není moc zájem, ale mě se líbily. Mělké, v teplé vodě, hledání malých breberek – paráda. Na šesti metrech v pohodě přes hodinu, voda jak ve vaně, mořští koníci, helmet gurnard, různé stonefish, krabi, catfish a jednou i mimic octopus! V té chvíli s námi zrovna byli na ponoru i Laureen a Ashley, kteří se začali potápět ovlivněni dokumentem My octopus teacher, takže za každou cenu chtěli vidět chobotnici. A byli nadšeni. Ashley má krásné video, jak se před ním mění a vylézá z ulity, kde byla zrovna schovaná.

Co je na potápění na Mafia island skvělé je to, že velká část pobřeží je Marine park – pod vodou se dá potkat nepřeberné množství ryb, korálů a jiných breberek. První ponory jsme byli možná trochu zklamaní – čekali jsme něco jako Apo island na Filipínách (mají ostatně podobnou historii s dynamite fishing a následným založením marine parku) a to na většině ponorů prostě nebylo, ale oproti jiným místům opravdu nádhera. Želvy, chobotnice, humři, krabi, hejna ryb, nudibranche, bylo co vidět. Stejně tak různé placaté ryby typu rejnok se ukázaly.

A hlavně – byla to pohoda. Jedna flaška na zádech, pětimilimetrový neoprén a žádné složitosti. Zase jsme si tahali všechno vybavení s sebou – na to jsme zkrátka ujetí, ale to co jsem viděla v dive centru mě mile překvapilo – vypadá to, že fakt všechno servisují. Spousta lidí se potápěla v shortech nebo v kombinaci vest/plavek atd. Ostatně voda v únoru měla na většině ponorů 27 -28 stupňů. Ale nevidím důvod proč se potápět v čemkoliv jiném než dlouhé pětce – neodřu se, nic mě nehryzne, nežahne a ke konci ponoru je mi pořád poměrně příjemně.

Velká část ponorů byla vhodná i pro OWD – zkrátka naprostý klid. Užívali jsme si pohodlí a rybičky, kochali se hejny a vznášeli se. Nikomu se nic nestalo, výstroj fungovala, jen jsem v Tanzanii zapomněla potápěcí kraťasy:/. Měla jsem je ráda, ale shipnout je do ČR by bylo drahé…

Potápění na Mafia island můžu doporučit – není tu zbytečně moc lidí, v dive centru se o nás hezky starali a ponory nebyly složité. Bavilo by mě zůstat pod vodou déle, ale je to jako všude, kde se člověk nepotápí sám, ale se skupinou… I když třeba ten ponor ze břehu byl skoro takový – přidal se k nám instruktor jen tak pro zábavu a vzal s sebou nového divemastera a byli jsme pod vodou asi hodinu dvacet. Už se těším zase pod vodu.