Řeku Ebro jsem si pamatovala ze zeměpisu – jako jen ten zvuk, ale vůbec ne, kde leží. Rýžová pole, skvělá pláž a mokřady. Nevšední a pro nás velice lákavá kombinace! Delta Ebro má zkrátka vše!
Narazila jsem na deltu na mapě vlastně náhodou. Hledala jsem na východním pobřeží Španělska místa ke koupání a strávení několika dnů při naší dvoutýdenní cestě. A jelikož se nám loni extrémně líbila delta Dunaje, nemohli jsme tuhle minout… Samotná řeka má 928 km a kdysi se jmenovala Iber (stejně jako Španělsko…). A není mezi patnácti nejdelšími řekami v Evropě. Podle některých žebříčků je dvacátá, ale v tom konkrétním srovnávači měří o 32 km více než na Wikipedii, takže nevím nevím. Každopádně je to území katalánska, a tak se připravte na poněkud jinou řeč, než jste ve Španělsku zvyklí…
Samotná delta Ebro se rozléhá na cca 320 km čtverečních kam se musí vejít jak zemědělství, tak chráněná území pro ptactvo i městečka a pláže. Poněkud nezvyklý mix, ale kupodivu vypadal funkčně. Bydleli jsme v malém městečku Poble Nou (tak malém, že na wikině není o něm zmínka ani v angličtině). Bylo plné jednosměrek a zákazů vjezdu a siestu brali extrémně vážně, takže po většinu dne nebylo nikde nic k jídlu (Byla jsem běsná – když mám hlad, je to katastrofa, takže varuju předem. Otvírací doby na googlu absolutně neodpovídají a obsluha se třeba vyvaluje před hospodou a v klidu se vám vysměje, že jako „jíst? teď? To jste se zbláznili!“ A pokud najdete něco otevřeného, nesednete si bez rezervace). Naštěstí jsme měli apartmán se společnou kuchyní na dvorku. To může znít šíleně, ale seznámili jsme se tam s různými jinými Španěly z rozličných koutů země, a to mělo zcela jistě pozitivní vliv na naši slovní zásobu (třeba „sacacorcho“ se člověk obvykle v kurzu nenaučí, že jo… A přitom je vývrtka tak praktické slovo).
V Poblenou jsme byli těsně před sklizní rýže. Zrála nám před očima a políčka to byla skutečně malebná. Pídila jsem se po historii a podle různých zdrojů (paní domácí měla na lednici několik agrikulturních knih) se rýže zde pěstuje buď od 17. nebo od 19. století. Tak si vyberte. Začátky jsou v textech spojovány s budováním kanálů a tedy razantními změnami krajiny. Každopádně je zde rýže všude a v obchodech neskutečně levná na to, jak je kvalitní. Paella je všude a i v Lidlu prodávají rýži Bomba od nedaleké Valencie. Pokud chcete suvenýr, doporučuji přivést si rýži a dát se doma do vaření.
Mezi políčky se všude vyhřívají ptáci. Volavky bílé, volavky vlasaté, volavky rudé, volavky popelavé… Ibisové hnědí (ale mám radši anglický název glossy ibis, protože se fakt krásně lesknou) a plameňáci! Plameňáci růžoví (Phoenicopterus roseus), abych byla přesnější. Nejsou tak barevní jako na Bonairu, kde žijí jejich blízcí příbuzní plameňáci karibští (Phoenicopterus ruber), ale fotogeničtí jsou stejně.
Obávala jsem se, jak bude vypadat pláž – prostě se mi zdálo, že se na tak malé území nemůže vše vejít. Ale ono vešlo! Pláž v deltě je obrovská a když přijedete brzy, dá se parkovat i podél cesty mimo placené parkoviště. Ne, že by bylo parkovné až tak drahé, ale chtějí zaplatit na celý den a my rozhodně nevydržíme ležet na pláži, když je kolem tolik zajímavých věcí. Takže jsme se jezdili koupat dvakrát denně a přes poledne schrupnout.
Deltu Ebro můžu doporučit, zejména pokud máte v rodině rozdílné zájmy – každý si tady přijde na své. Není to asi typická dovolenková destinace a po setmění je potřeba mít dobrý repelent a moskytiéru a v létě je tu vedro, ale stojí za to to vidět.