O nás – Dva Van Draci

O: Kdo jseš?

V: Jako já? Veronika. Tvoje žena, kdybys zapomněl:) A ty?

O: No tak jestli ty jseš moje žena, tak na mě zbývá být tvůj muž.

V: A Ondro, proč tu jsme?

O: Na začátku nám to připadalo jako dobrej nápad… Ty budeš fotit přírodu a já tě k tomu budu vozit a nosit ti stativ. A budem o tom psát blog.

Dva Van Draci
A to jsme my – Dva Van Draci

V: Takže budeme dělat to co teď, ale psát o tom?

O: Ne, vykašleme se na práci, budeme se věnovat přírodě, pořídíme si expediční obytku a projedeme celej svět.

V: OK. Takže máš zase nějaký nápad… jako tehdy, když jsi chtěl jet třeba do Rumunska? Nebo na Špicberky? Jako bylo to super, ale tohle zní přece jen velce… A kde začít?

O: Tak víš jak. Doma dobře, všude nejlíp. Takhle si budeme vozit náš dům s sebou. A vlastním autem se aspoň budeme moct vrátit domů kdy budeme chtít. A nespoléhat na transoceánskou lodní dopravu na místo stávkujících letadel.

V: To je rozumné, minule z pěti dní v jedné kabině vznikl právě název tohoto blogu Dva Van Draci. Bůh ví, co by nás napadlo příště.

O: A proč teda vandrák?

V: Ne „vandrák“. Van Drak!

O: To jsme jako z Holandska?

V: Ne. My bloudit nebudeme. Doufám. Spíš jako to zvíře. Mýtické. Lítající. V dodávce. Když už je dneska tak populární slovní spojení „van life“.

Cesta na Mauritiu - jeden z výletů Dvou Van Draků

O: A drak jako čínskej drak?

V: Ne. Jako Falco. Ten rychlodrak z Nekonečného příběhu.

O: Myslíš jako elegantního třináct metrů dlouhýho chlupatýho bílýho psa? Kterej má tlapky a ocas a je pokrytý bílými a růžovými šupinami?

V: Přesně toho. Akorát naše dodávka nebude chlupatá a bude mít jenom sedm a půl metru.

O: Vlastně budeme taky takoví rychlodraci?

V: V pětitunovém autě. A čtenáři budou moci s námi zažívat všechny ty příběhy… Včetně stavby vozidla a pořízení řidičáku na náklaďák. Prostě Dva Van Draci.

O: A kvůli tomu tady jsme. A vy?